pondělí 22. srpna 2016

Takový prázdnotou zející report z Natsuconu (2016)

Z letošního ročníku Natsuconu jsme odcházeli s poměrně rozporuplnými emocemi. A ne snad proto, že by se nám akce jako taková nelíbila nebo že bychom proti ní něco měli. Máme ji rádi, pomáháme jí s přípravou promítání a já bych strašně moc chtěl napsat pozitivní report. Problém však prostě a jednoduše tkví v tom, že se na ní tento rok nic moc nedělo, nikdo tam nebyl, a tak si tedy člověk nemohl odnést příliš mnoho pěkných vzpomínek. Nu, ale nebuďme hned tak negativističtí a raději se pojďme podívat na těch několik málo věcí, které jsem tam přece jenom zažil.

Sprostě kradený banner ze stránky akce

Chudý program aneb Kam se na něj šafrán hrabe

Program pro mě a moji ženu Ely začal až v sobotu, kdy jsme se zpočátku z poněkud škodolibých důvodů rozhodli navštívit workshop s názvem Základy japonštiny a co (ne)dělat, když se učíme sami pod taktovkou Kuroi Yuki. Její vystoupení prvních pár minut věru naplňovalo naše původní očekávání, ovšem jakmile jsme jí neomaleně zasáhli do jejího povídání (za což se ještě jednou omlouvám), zjistili jsme, že to vlastně vidíme úplně stejně a ty kiksy na začátku vycházely primárně ze snahy o zjednodušení podávaných informací pro široké masy. Přednášející obecenstvu osvětlila důležitost slabičných abeced, trošku všem zamotala hlavu číslovkami a nadhodila z mého pohledu ne tak úplně ideální webovou stránku pro výuku japonštiny. U diskuse na téma učebnic pak muselo všem zúčastněným, kteří snad doufali, že existuje nějaký způsob, jak se japonsky naučit 100% na vlastní pěst, zatrnout. Došli jsme totiž k úplně stejnému závěru jako já v mém nedávném článku, tedy že bez lektora nebo prostě někoho, kdo vám věnuje trošku svého času, se moc daleko nedostanete. A i když by se vám to nakrásně povedlo, stejně si osvojíte mnoho a mnoho špatných návyků.

Hned nato jsme plánovali zůstat na přednášku Jak na psaní - vyšší liga od Jacindy, který jsme ovšem se ženou po několika minutách opustili, neboť se vlastně slovo od slova jednalo o tu samou přednášku, která již zazněla na letošním Animefestu s tím, že ji v jistém ohledu dovedla ještě o něco málo zhoršit. Pokud si o ní chcete počíst více, odkazuji vás zde na Elyin report. Razím heslo: „Proč se o něčem rozepisovat úplně stejně dvakrát, když to jde i jednou a pořádně!“

Sobotu jsme pak završili hintzuovým výstupem, který jste v programu mohli nalézt pod názvem Conové PR aneb můj pes je lepší než váš pes!. Velice vtipnou formou na něm prezentoval různé zevšeobecněné ukázky toho, jak se nebavit s veřejností, pokud jste známá tvář či píšete ve jménu nějaké větší akce. Sebral různé konkrétní případy, jež se v minulosti staly, trošku je přepsal, následně je vytiskl, umístil do barevných obálek a rozdal posluchačům, kteří se postarali o jejich dramatické čtení. Mohli jste se tak dočkat třebas adaptace faux pas jednoho nejmenovaného, upadajícího festivalu v podání mě a Greka. A samozřejmě přišla řeč i na slovutný Festival fantazie. Měl-li bych to shrnout, jednalo se spíše o workshop se značným přínosem nejen pro začínající akce, které to potřebují jako sůl, ale také pro jednotlivce, neboť tyto rady lze aplikovat i na problémy všedního života.

Nu, a aby se neřeklo, tak jsme v neděli pak ještě na úplný závěr akce navštívili přednášku se jménem Tragické osudy comfort women od rashidy. Celkově jí toho nelze vytknout mnoho. Podávané informace byly zajímavé a z větší části přínosné i pro studenty japanologie. Chtělo by to ovšem ještě trošku zapracovat na projevu (čtení celé přednášky z počítače není úplně košér) a hlavně si po sobě pořádně a několikrát pročíst prezentaci, aby tam nezůstávaly takové ty nepříjemné chyby pravopisné i stylistické.

Ještě jsme moc chtěli zajít na Legendu Garo v podání Anny Křivánkové, dvorní překladatelky nakladatelství Crew. A to tedy nejenom kvůli zajímavému tématu, ale primárně prohodit pár slov po přednášce. Tento bod programu byl však bohům žel nakonec zrušen, protože jí do toho dle jejích slov vlezly nějaké pracovní záležitosti. Tak snad se poštěstí víc na některém z budoucích conů.

Skoro mě tam (zase) nepustili, ale nakonec se poštěstilo

Naše dobrodružství začalo hned, jak jsme dorazili, neboť i přes to, že jsme řádně vyplnili formulář, co nám Campari před akcí posílal, po našich jménech na seznamu nebylo ani vidu ani slechu. Tak jsem si tak zavzpomínal na to, jak mě odmítali pustit na Animefest první rok, co jsem vedl překladatelskou sekci, zašel pro toho Campariho a my se díky němu nakonec dovnitř dostali.
Tam jsme pak moc známých tváří nenalezli. V pátek tam pobíhal snad jedině hintzu, s nímž jsme strávili nějakou tu chvíli řešením všemožných záležitostí i hloupostí. Krom toho se krátce stavil pozdravit i Wolfii, který však hned někam běžel dělat něco s nějakými AMVčky. Stejně tak jsme se vlastně jen tak letmo pozdravili s EldouShinem (kterému se snad brzo spraví ta angína), po čemž jsme se rozhodli jít domů. Po cestě jsem si uvědomil, že jsem tam nikde nezahlédl Ratmana, tudíž mi to nedalo a ještě před spaním jsem mu na Twitter napsal:

@Nezujin Na Natsucon nebyly peníze? #zdar

Ráno po probuzení na mě pak čekaly hned dva jeho tweety:

@Pekabel natsu jeste snad neni, ne?
@Pekabel >19-21. SRPNA 
 FUG zitra tam budu

V průběhu soboty jsme pak prohodili několik málo slov i s GrekemZallem a mojí módní inspirací Yuuyou. Víceméně celou neděli jsme pak strávili ve společnosti RatmanaEraZízyFiše, s nimiž jsme kromě řešení různorodých témat z geopolitické situace Japonska a důvodů, proč letos Natsucon tak zeje prázdnotou, s Fišem zase po letech vyfotili slovutný „pozdrav“.

Na závěr mi nezbývá než zopakovat, že tuhle akci mám opravdu rád a za tenhle slabší ročník jsem více než nerad. Doufám, že se z toho Natsucon řádně otřepe a příští rok znovu povstane jako fénix potažmo Butaneko z popela!

4 komentáře:

  1. Taky jsme tam s Geontem tenhle rok postrádali lidi. Dost z nich to vzdalo, protože nedávno jeli na Conec. Příští rok na Natsucon s velkou pravděpodobností nepojedeme.
    Kirachan

    OdpovědětVymazat
  2. Solidní report, který přímo nabízí řešení. Já věřím tomu, že příští rok si připravíš přednášku nebo workshop a totéž samozřejmě platí o tvé módní inspiraci Yuuyovi a pomůžete tak svými silami Natsuconu ještě více k novým programovým výšinám.

    p.s. Opravdu si se poprvé veřejně na internetu omluvil? Co tvá pověst?!

    OdpovědětVymazat
  3. Stále mě mrzí, že jsem prošvihl pozdrav. Jinak škoda, že jste nešli na experimentální přednášky místo té japonštiny, protože letos byly opravdu vyvedené.

    OdpovědětVymazat
  4. Taky jsem tam letos moc znamych nemela. Nakonec jsem byla rada za smeny na infostanku a v promitaci mistnosti. Mitsuki.

    OdpovědětVymazat

Odebírej emailem

Pravidelní čtenáři